Povodně na Hanušovicku 2011
V posledních dnes zasáhlo okolí Hanušovic na Šumpersku nebývalá povodeň. Během dvou dnů zde řeka Morava vystoupala až na 3. stupeň povodňové aktivity a začala pustošit své okolí.
Nejhorší situace byla zaznamenána v obcích Vlašské, Bohdíkov a Malá Morava. Zde se hladina vody dostala až na stupeň extrémního ohrožení. Ze svých domovů bylo evakuováno mnoho zdejších obyvatel.
Nyní již voda však upadá a lidé se tak začínají vracet do svých vodou prosáklých domovů, sčítat škody a odklízet naplavené bahno.
Povodně 2010 Přerov
Povodně Morava 2010
Vlivem sopečné erupce na Islandu je léto 2010 velmi chladné s vysokou měrou srážek. Dlouhodobé deště, které permanentně promáčí půdu vodou, podpořené mohutnými průtržemi mračen způsobují časté lokální povodně.
Nejpostiženějšími oblastmi jsou severní a střední Morava. Zde povodně zanechávají nejhorší následky.
Fotografie z povodní budou průběžně doplňovány.
Povodí Dyje 2009
Podle nejnovějších zpráv se povodí Dyje vylévá ze svého koryta v Podhradí. Na povodí Dyje vodohospodáři v noci na pátek vyhlásili třetí stupeň povodňové aktivity.
To je stav ohrožení.
Povodeň v ČR 2002
Povodeň v Česku (2002)
Most v Písku, který byl během povodně zcela pod vodou a byl i značně poškozen.
Povodeň ve středočeských Dobřichovicích
Povodeň v historickém centru Prahy
Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997, patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce 1845. Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20% větší.
Příčina záplav
6. srpna 2002 začala počasí v ČR ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do 7. a 8. srpna vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna již na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody (především na jihu Čech). Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m3/s a začala klesat. 11. a 12. srpna začalo opět pršet. Nad jihozápadem Čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které se jenom pomalu posunovaly k severovýchodu. Návětrný efekt na jihu Čech navíc přinášel další zesilování deště. Půda přesycená vodou z předešlých srážek nedokázala zadržet vodu a ta stékala do naplněných řek. V týdnu od 12. do 18. srpna tak Českou republiku postihla pěti set až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava s jejími povodími, potom povodí Dyje, okrajově také toky v povodí Ohře a dolního toku Labe.
Příčinou extrémních záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla a to zejména vltavské kaskády. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážku již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně i to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.
Postup povodně
7. srpna - Déšť rozvodňuje hladiny jihočeských řek, vodohospodáři odpouští naplněné přehrady (Lipno, Římov, Husinec), začínají přetékat rybníky.
8. srpna - Voda zaplavuje jihočeská města, voda z Malše se v Českých Budějovicích zastavila kousek od hlavního náměstí, odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000 lidí. Vltava v Praze přesáhla průtok 1000 m3/s (2 SPA).
9. srpna - Deště na jihu Čech ustaly a voda opadá. Vltava dosáhla průtoku 1500 m3/s (3 SPA) a začala klesat.
10. srpna - První vlna záplav končí a začíná velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varují před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2 SPA.
11. srpna - Odpoledne začíná na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouští přehrady, ale slibují, že Vltava v Praze nepřesáhne 1. vlnu záplav. V Českých Budějovicích se staví hráze z pytlů s pískem.
12. srpna - Začíná katastrofa, ukazuje se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitají všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13 hodin vyhlašuje jihočeský hejtman Jan Zahradník stav nebezpečí. Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman Petr Bendl. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro středočeský, jihočeský, plzeňský a karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Vltavou v Praze protéká 1790 m3/s a začíná evakuace ohrožených oblastí (očekává se 20letá až 50letá voda).
13. srpna - Stav nouze od 11 hodin začíná platit i v Ústeckém kraji. Ve všech uvedených krajích se evakuují celé vesnice, historické centrum Českých Budějovic, voda začíná strhávat první mosty. Na řadě míst v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušují dodávky el. proudu. Voda se začíná objevovat také na Znojemsku, začíná zde evakuace. V Ústeckém kraji se připravují na stoletou vodu, probíhá hromadná evakuace měst a obcí, vypíná se elektřina a pomalu se zastavuje výroba velkých chemických podniků (Spolchemie, Lovochemie). Kulminuje hladina na dolní Berounce.
14. srpna - Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesá, v Praze odpoledne Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě kulminuje. Stále prší, zatím nejvíce na severu Čech, v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvyšuje hladinu Labe a rozšiřuje koryto soutoku a začíná mít problémy Spolana v Neratovicích. Zhoršuje se stav na Litoměřicku, uzavírají se mosty (Štětí, oba v Ústí n. Labem). Problémy mají i obce na Jizeře.
15. srpna - Hladina Dyje na Znojemsku klesá. Nejhorší situace je v severních Čechách na Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou jsou všechny vesnice minimálně metr pod vodou. Není most, přes který by se dalo přejet v Ústeckém kraji přes Labe.
16. srpna - V Českých Budějovicích stále nejde na všech místech proud. Na Litoměřicku především v okolí soutoku Labe s Ohří se vytvořilo obrovské jezero, které má 30 km na délku a a v některých místech i 10 km na šířku, zatopilo asi 30 vesnic, včetně několika menších měst (například celé historické město Terezín). Labe v Ústí nad Labem kulminuje na 11,9 metrech (přičemž normální maximální stav zde činí 3,5 metru). Na rozvodněné Labe se připravují už jen v Děčíně.
Záplavy v číslech
- Postižených obcí: 753
- Evakuovaných lidí: 225 000
- Škody: 73,3 mld. Kč (z toho přes 6 mld. pražské metro)
- Nejvyšší průtok: Vltava /Praha/ - 5 300 m3/s
Zdroj: Wikipedia.cz
Karlův most při povodni v roce 1890
V září 1890 protrhly most klády z utržených vorů, které se o Karlův most zarazily a bily do jeho pilířů. 4. září o půl šesté ráno spadly dva oblouky mostu a o půl desáté se zřítil další oblouk. Byly to oblouky pátý, šestý a sedmý (počítáno od strany malostranské).
Povodně v Sedlčanech 2002
Velmi pěkné amatérské video z povodní v roce 2002.
Karlův most při povodních v 1784
V únoru 1784 stržené vory a ledy ucpaly oblouky mostu a voda podemlela pilíře. Zřítilo se přední zhlaví pilíře, na němž stála vojenská strážnice. Celkem pět mostních pilířů bylo silně poškozeno.
Záplavy Velké Meziříčí 21.5.1985
Staré video zachycující záplavy ve Velkém Meziříčí 1985.
Záplavy - video - fotogalerie 2006
Prezentace povodní v roce 2006.