Nejpostiženějšími oblastmi jsou severní a střední Morava. Zde povodně zanechávají nejhorší následky.

Fotografie z povodní budou průběžně doplňovány.

To je stav ohrožení.

Povodeň v Česku (2002)

Most v Písku, který byl během povodně zcela pod vodou a byl i značně poškozen.

Povodeň ve středočeských Dobřichovicích

Povodeň v historickém centru Prahy

Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997, patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce 1845. Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20% větší.

Příčina záplav

6. srpna 2002 začala počasí v ČR ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do 7. a 8. srpna vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna již na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody (především na jihu Čech). Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m3/s a začala klesat. 11. a 12. srpna začalo opět pršet. Nad jihozápadem Čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které se jenom pomalu posunovaly k severovýchodu. Návětrný efekt na jihu Čech navíc přinášel další zesilování deště. Půda přesycená vodou z předešlých srážek nedokázala zadržet vodu a ta stékala do naplněných řek. V týdnu od 12. do 18. srpna tak Českou republiku postihla pěti set až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava s jejími povodími, potom povodí Dyje, okrajově také toky v povodí Ohře a dolního toku Labe.

Příčinou extrémních záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území České republiky. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla a to zejména vltavské kaskády. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážku již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně i to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.

Postup povodně

7. srpna - Déšť rozvodňuje hladiny jihočeských řek, vodohospodáři odpouští naplněné přehrady (Lipno, Římov, Husinec), začínají přetékat rybníky.
8. srpna - Voda zaplavuje jihočeská města, voda z Malše se v Českých Budějovicích zastavila kousek od hlavního náměstí, odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000 lidí. Vltava v Praze přesáhla průtok 1000 m3/s (2 SPA).
9. srpna - Deště na jihu Čech ustaly a voda opadá. Vltava dosáhla průtoku 1500 m3/s (3 SPA) a začala klesat.
10. srpna - První vlna záplav končí a začíná velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varují před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2 SPA.
11. srpna - Odpoledne začíná na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouští přehrady, ale slibují, že Vltava v Praze nepřesáhne 1. vlnu záplav. V Českých Budějovicích se staví hráze z pytlů s pískem.
12. srpna - Začíná katastrofa, ukazuje se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitají všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13 hodin vyhlašuje jihočeský hejtman Jan Zahradník stav nebezpečí. Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman Petr Bendl. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro středočeský, jihočeský, plzeňský a karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Vltavou v Praze protéká 1790 m3/s a začíná evakuace ohrožených oblastí (očekává se 20letá až 50letá voda).
13. srpna - Stav nouze od 11 hodin začíná platit i v Ústeckém kraji. Ve všech uvedených krajích se evakuují celé vesnice, historické centrum Českých Budějovic, voda začíná strhávat první mosty. Na řadě míst v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušují dodávky el. proudu. Voda se začíná objevovat také na Znojemsku, začíná zde evakuace. V Ústeckém kraji se připravují na stoletou vodu, probíhá hromadná evakuace měst a obcí, vypíná se elektřina a pomalu se zastavuje výroba velkých chemických podniků (Spolchemie, Lovochemie). Kulminuje hladina na dolní Berounce.
14. srpna - Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesá, v Praze odpoledne Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě kulminuje. Stále prší, zatím nejvíce na severu Čech, v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvyšuje hladinu Labe a rozšiřuje koryto soutoku a začíná mít problémy Spolana v Neratovicích. Zhoršuje se stav na Litoměřicku, uzavírají se mosty (Štětí, oba v Ústí n. Labem). Problémy mají i obce na Jizeře.
15. srpna - Hladina Dyje na Znojemsku klesá. Nejhorší situace je v severních Čechách na Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou jsou všechny vesnice minimálně metr pod vodou. Není most, přes který by se dalo přejet v Ústeckém kraji přes Labe.
16. srpna - V Českých Budějovicích stále nejde na všech místech proud. Na Litoměřicku především v okolí soutoku Labe s Ohří se vytvořilo obrovské jezero, které má 30 km na délku a a v některých místech i 10 km na šířku, zatopilo asi 30 vesnic, včetně několika menších měst (například celé historické město Terezín). Labe v Ústí nad Labem kulminuje na 11,9 metrech (přičemž normální maximální stav zde činí 3,5 metru). Na rozvodněné Labe se připravují už jen v Děčíně.

Záplavy v číslech

• Postižených obcí: 753
• Evakuovaných lidí: 225 000
• Škody: 73,3 mld. Kč (z toho přes 6 mld. pražské metro)
• Nejvyšší průtok: Vltava /Praha/ - 5 300 m³/s

Zdroj: Wikipedia.cz

Po dva roky nahrazovala zbořené části dřevěná konstrukce. Při opravě již byla použita nová metoda – pilíře se nově zakládaly na železných kesonech. Při opravě se uvažovalo i o tom, že zřícené tři klenby budou nahrazeny dvěma, aby se usnadnil průtok vody. Nakonec však zvítězila zásada zachování původní podoby mostu. Obnova zřícené části mostu byla dokončena 19. listopadu 1892. V dalších letech (1902–1904) se postupně původní pilíře zpevňovaly menšími kesonovými věnci, spuštěnými kolem základů.

Zdroj: Wikipedie.cz

V únoru 1784 stržené vory a ledy ucpaly oblouky mostu a voda podemlela pilíře. Zřítilo se přední zhlaví pilíře, na němž stála vojenská strážnice. Celkem pět mostních pilířů bylo silně poškozeno.

Rekonstrukční práce vedl inženýr Herget spolu s navigačním stavebním ředitelem Františkem Traxalem. Po odstranění porušeného zdiva byly základy zpevněny novými pilotami, které se do dna zatloukaly ručními beranidly. Na piloty byl nasazen dřevěný rošt a na něj pokládány mlýnské kameny.

Zdroj: Wikipedia.cz