O víkendu jsme kromě brigády na klubovně a jejím okolí také pořádali další ročník nočního závodu Kaňon. On to tedy není vlastně ani tak moc závod, jako příležitost vyzkoušet si něco, co nepatří mezi zcela běžné aktivity a užít si u toho trochu zábavy a dobrodružství. A letos téhle příležitosti jednotlivé týmy využily, podle toho, co jsem od nich zaslechl po doběhnutí, naplno.
Závod spočíval v absolvování cca 3 km dlouhé trasy po okolí klubovny a přilehlých luk, polí a houštin, na kterých bylo rozmístěno celkem 10 stanovišť. Na každém stanovišti na tým čekal úkol, který ve větší či menší míře vyzkoušel, jak umí pracovat s jinými smysly než zrakem. I když i ten byl samozřejmě potřeba. Čichání a ochutnávání asi není třeba nijak dále popisovat, ale takové chytání myší po sluchu rozepíšu trochu více, jako malou ochutnávku toho, co lze na Kaňonu zažít. Myš, jak správně tušíte, nebyla opravdová živá myš, ale malé pískátko ukryté v křoví a zatímco jeden člen týmu mačkáním tlačítka způsobil, že myš začala pískat, druhý člen týmu ji musel hledat. A aby to nebylo tak jednoduché, myši byly 2 a stejně tak tlačítka. Vtip byl ale v tom, že tlačítka nebyla u sebe a tak se muselo běhat od jednoho k druhému nebo vymyslet nějakou jinou strategii, jak myši co nejrychleji najít, protože celý závod byl na čas.
Další stanoviště byla například Motýlí smysl, Galileův zrak, Lávová řeka… A pokud někoho zajímá, v čem že vlastně spočívala, ten ať si přijde zazávodit příští rok. Ne tedy, že by se všechna zopakovala, ale některá možná ano. A navíc bude mít i možnost vyhrát putovní pohár stejně tak jako letos Masivní tým a tým Bouráků.