Již 57. ročník akce Zimní přechod Brd se konal v sobotu 24. ledna 2026. Sojky, družinka světlušek, se této akce účastnila již podruhé. Poprvé jsme akci „ochutnaly“ v roce 2024 a celý koncept nás nadchnul a bylo nám moc líto, že v roce 2025 nám účast nevyšla, a tak jsme se nadšeně účastnily letos. Jedná se o akci pořádanou pražskými skauty, kdy se stovky a stovky a stovky skautů všech věkových kategorií společně sejdou na Kytinské louce v Brdech, kde vždy ve 13:00 proběhne společný nástup (z fotografií v albu je patrné, že se nejedná o jen tak ledajaký nástup), za společného zpívání první sloky junácké hymny se vztyčí vlajka této tradiční akce a následně proběhne postupné prezentování oddílových či střediskových pokřiků. Atmosféra je v tyto momenty opravdu úžasná, jelikož provolávání pokřiků je úžasným vhledem do přístupu daných oddílů a středisek ke tvorbě pokřiků. Navíc, pro některé účastníky může jít o inspiraci, jak si takový pokřik složit. Ano, najdou se mezi účastníky i takoví rebelové, kteří sice pokřik nemají, ale to jim nezabrání se účastnit tohoto vokálního kolečka, a tak jsme zaslechly například i takové perly jako „Pokřik je pouze sociální konstrukt.“😊
Po oficiální části nástupu se ještě krátký čas věnoval rozebírání ztrát a nálezů, to máte tak, když se na jednom místě sejdou stovky lidí😊 No a pak už nastal čas se buď občerstvit v místním stanu, kde se daly pořídit laskominy jako párek v rohlíku, palačinky nebo horká čokoláda. Případně čaj, který poprvé v historii akce došel, pořadatelé sami byli lehce v šoku😊 U jiného stanu se daly pořídit fajn věcičky jako různé druhy z kůže vyráběných turbánků nebo například v kůži vázaných deníčků. Koho nezajímalo občerstvení nebo nákupy, tak mohl vyrazit opět na trasu a dokončit tak to, proč do Brd přijel a komu se ještě nechtělo, jako například našim světluškám, tak se mohl přemístit do prostoru lesa, před Kytinskou loukou, kde bylo nachystáno několik stanovišť prověřující nejen hbitost a rychlost, ale také znalost historie této akce případně pozornost při poznávání stínů slavných hradů a zámků České Republiky. Celým odpolednem se samozřejmě neslo směňování takzvaných „brděnek“. „Brděnka“ je malý výrobek, který mezi sebou účastníci směňují. Někteří malovali obrázky, jiní vyráběli malé turbánky, další zase například vyrobili záložku do knihy. Fantazie se meze nekladou a z akce si tak každý veze domů pestrou sbírku brděnek.
S ohledem na počasí se nám po cestě na i z Kytínskou louku podařilo v rámci pauzy si i zabruslit na místních rybnících, takže domů jsme pak vyrážely krásně vyvětrané, lehce promrzlé a, zejména vedoucí, lehce unavené. Díky vysokému počtu cestujících v autobuse z Brd jsme nabraly zpoždění a nestihly tak náš spoj z Černého Mostu do Benátek nad Jizerou, ale nám to nevadilo, doplnily jsme energii a pak naše světlušky bavily čekající pasažéry svými hrami a aktivitami. Do Benátek jsme dorazily po sedmé hodině večer s tím, že už teď víme, že za rok na Kytinskou louku vyrazíme znovu.
Šárka „Tawi“ Koťátková